Candy

Moje druhá fenečka. Pořízena především jako společnice pro Lolitku. Mít jednoho psa je super, ale mít dva psy a více, to už se nedá srovnat. Ten, kdo neměl nikdy více pejsků najednou vůbec neví, o co přichází!:)

Pro Candy jsem si jela již s vědomím, že Lolitka nikdy nebude mít štěňátka a tudíž se mi (řekněme přirozenou cestou) nikdy neumožní mít pejsky dva. Slovo dalo slovo a netrvalo dlouho, co jsme si opět vyjížděli pro dalšího psího kamaráda. Tentokrát bylo tehdy naše první setkání řekněme poněkud zavádějící.:D V dlani jsem si odvážela něco naprosto prťavého, co celou cestu prospinkalo a jevilo se jako ten největší psí andílek. Realita byla ovšem trochu jiná (Candy musela nejspíš před naším příjezdem řádit zdaleka nejvíc ze všech sourozenců a tak ji zmohla únava).:)

A jaká tedy je? Candynka je prostě srdcařka (pokud bych ji měla charakterizovat jedním jediným slovem, bylo by to právě tohle a bylo by naprosto výstižné). Je to neskutečně temperamentní fenečka, je ji všude pořád plno. Není ničeho, co by ji snad mohlo uniknout, dostane se všude, říkáme, že to je tzv. skákací pejsek (nemá nejmenší problém skákat na sedačku, postel, křeslo a zase zpátky v mžiku okamžiku ;) a klaun. Myslí srdíčkem - vetře se Vám do klína, do náruče, všude, jenom prostě aby Vám byla nablízku, mohla se přitulit, nechat hladit, drbat a na počkání rozdávat pusinky.:) Potřebuje všechno stihnout hned, tudíž složitěji dokáže udržet pozornost, ale nikdo ji snad nemůže mít nerad, když se na ní stačí jen podívat a ona Vás hned svým srdečným chováním rozesměje.:) Je úplně jiná než naše první fenečka Lolitka, ale máme ji všichni rádi přesně takovou jakou je, vždyť co by bylo za zábavu, kdyby byly obě stejné.:) Od té doby, co jsou dvě, je u nás hned veseleji, těžko někdo či něco nahradí hodiny jejich společných her a hašteření, to je prostě nemožné...

I když je Candynka na "ty své" přímo srdíčkovým pejskem, na cizí lidi je většinou vcelku rezervovaná a trvá ji déle, než si získají její důvěru. Bohužel i s cizími pejsky máme docela problém, neboť ji bohužel ve štěněcím věku bezdůvodně napadla border kolie a Candy si tak tento nepříjemný zážitek nese s sebou dál, i když se snažíme o změnu.:( Venku je to tedy docela bojínek, doma však pes "se srdcem na dlani".:)

Candy je zcela zdravá fenečka (dokonce i tolik častá luxace patelly u čivav se ji naštěstí vyhla) a tak při třetím nebo čtvrtém hárání konečně plánujeme ona vytoužená štěňátka. Těším se.:)